Všichni si přejeme být zdraví, cítit se dobře ve svém těle, mít silnou imunitu a hodně z nás pro to i něco dělá… Hýbeme se, stravujeme se vybranými potravinami v domění, že pro sebe děláme to nejlepší. Ovšem ouha, možná to nejde podle našich představ, možná se cítíme víc unavení, hůř spíme, je nám často zima, naše nálada je spíš na hraně lehké depky, než abychom se cítili lépe… A vy si říkáte, to není možný, 3x týdně běhám, jím hodně ovoce a zeleniny, piju čerstvé šťávy a bylinkové čaje, otužuju se… A ten pocit vnitřní radosti a spokojenosti se ne a ne dostavit…
Pravda je, že to co jíme ovlivňuje jak se cítíme. Ale je také důležité kdy to jíme. Stejně tak je důležité kdy se hýbeme a jaký pohyb zvolíme.
Když jsem se před mnoha lety začala zajímat o to, co jím a jak to ovlivňuje moje zdraví, myslela jsem si, že bude stačit, když do jídelníčku zařadím určité potraviny. Třeba, že když budu pít víc grepové a pomerančové šťávy, budu mít silnější imunitu. Když budu snídat smoothiečka, dám tělu vše co potřebuje, protože přece co je zdravějšího po ránu, než pořádná dávka rozmixovaného ovoce, že..? 🙂 A že když to občas proložím ovesnou kaší, bude mi prostě skvěle.
Myslela jsem si, že když budu jíst víc salátu, zlepší se mi trávení, dodám tělu víc vlákniny a budu hubenější… To přece dává smysl, ne? A když to ještě proložím nějakými přírodními výtažky z bylin, stane se ze mě Superžena, která je totálně odolná vůči stresu, virům, bakteriím a budu se cítit naprosto fantasticky.
Občas se namažu kokosovým olejem (i vlasy), protože ten přece vyživuje a tak. Každej večer se budu sprchovat studenou vodou. Protože otužování je přece zdravé…
Jak už jsem zmínila, je důležité co jíme a děláme, ale také kdy.
Díky ajurvédě jsem začala chápat, že některé potraviny mají v těle ohřívací některé ochlazující účinky. Takže pitím grepové šťávy v lednu si možná až tak úplně nepomůžu. Vzhledem k tomu, že grep je ochlazující potravina a já ji budu pít, když je venku nula, naopak tím tělu můžu ještě uškodit vnitřním ochlazením, místo toho, abych ho třeba prohřála zázvorem, který má v sobě zároveň i hodně céčka, jako třeba grep.
Ajurvéda říká, že každý z nás máme v sobě zastoupenou vátu, pittu i kaphu. V různých poměrech, přičemž jedna nebo 2 převažují. A právě podle této charakteristiky také vhodně vybíráme nebo se naopak vyhýbáme jednotlivým potravinám. To, co například vátu ochlazuje a vychyluje, může být prospěšné pro pittu. Je tedy dobré znát svoji konstituci. Pokud si nemůžete dovolit zrovna ajurvédského léčitele, pro nějakou malou představu dnes můžete dokonce projít jednoduchým online testem dóš.
Podle Tradiční čínské medicíny bychom každý měsíc měli věnovat zvýšenou péči jednomu z našich orgánů, pričemž zároveň každý den, má každý orgán v těle hodinu, kdy je nejvíce aktivní. Chceme – li podpořit naše orgány, je vhodné přihlédnout i na tento rytmus.
Možná teď máte pocit, že je to mnoho věcí, které je třeba zohledňovat. Může se to tak zdát, ale ten největší pomocník a navigátor je vaše tělo. Zkuste se zamyslet, jak jste se cítili, když jste si v listopadu dali na snídani studený bílý jogurt, nebo v prosinci salát se špenátem a tuňákem…? Anebo v létě ve 30 ti stupňovém vedru svíčkovou se šesti…
Příroda je nejlepší kompas. Velmi pomůže, když se budete řídit tím, co právě roste. V podmínkách, ve kterých se nacházíte.
V létě máme k dispozici mnoho druhů ovoce. Přirozeně se víc hýbeme, máme více energie, plaveme, jezdíme na kole, chodíme do přírody, grilujeme, trávíme čas s přáteli, cestujeme. V příliš horkých dnech je však vhodné zpomalit a věnovat se klidnějším aktivitám a zařadit do jídelníčku ochlazující potraviny, jako třeba meloun, okurky, saláty.
Na podzim přichází útlum na energetické úrovni, naše pozornost by měla začít směřovat dovnitř. Přichází období zpomalení a zklidnění. Avšak podzim je symbolem barev, které se mohou promítat do našeho života i v podobě jídel. Do kterých můžeme zařadit dýni, mrkev a další kořenovou zeleninu. Vhodné jsou teplé polévky. Stromy jsou obsypané švestkami, jablky, hruškami… Procházky podzimní přírodou nás pohladí na duši. Večer se můžeme uvelebit na příjemném místě, zabalit se do deky, zapálit si svíčky a strávit čas s dobrou knížkou a třeba šálkem odžas (ajurvédský nápoj z mléka, šafránu a datlí).
V zimě bychom měli svoji fyzickou i mentální činnost omezit na nezbytně nutné. Příroda spí. Když nahlédneme do historie našich předků, po podzimní sklizni opravdu přišel čas odpočívat a načerpat energii na jarní měsíce. Naši předkové konzumovali potraviny, které se jim podařilo uskladnit. Tedy opět kořenová zelenina, jablka, brambory, atd. Naše tělo v těchto měsících zvládne i mastnější těžší pokrmy. Například dušené hovězí, ovesné kaše, silné vývary udělají našemu žaludku a tělu dobře. Omezujeme konzumaci studených jogurtů a většinu syrového ovoce a zeleniny.
Na jaře přichází prostor pro očistu. Stále se však nacházíme v chladném období, takže jsou i tak aktuální potraviny, které spíše zahřívají, avšak začínáme stravu odlehčovat a zjednodušovat přípravu pokrmů. V přírodě začínají rašit první zelené potraviny, které postupně přidáváme do našeho jídelníčků. Naše strava by v tomto období měla být sušší, lehčí a jednoduchá. Kičari (ajurvédský pokrm) vám pomůže s očistou v prvních jarních měsících. Zbavujeme se přebytečné kaphy, v podobě hlenu, který se nahromadil v zimních měsících. Vrací se nám energie a jaro je vždy takový impuls k novým začátkům.
O otužování se toho napsalo také hodně. A jako se vším, i s otužováním bychom měli být opatrní. Pokud je totiž naše životní energie (čchi) slabá, otužování vhodné není. Osoby se silným vnitřním ohněm si otužování dovolit mohou.
Jóga je vhodná kdykoliv během roku, avšak její dynamiku, výběr pozic a dechové techniky můžeme stejně tak přizpůsobit ročnímu období.
Bohužel, naše společnost není momentálně na sezónnost vhodně nastavená. Převážně díky médiím a marketingové strategii, která má za úkol jediné – prodávat. V září se začínají objevovat v obchodech první vánoční dekorace, v lednu se vánoční dekorace vymění za velikonoční, v únoru jste vybízeni, abyste už mysleli na letní dovolenou…. V červenci a srpnu jsme svědky vánočních filmů, v září už si máme kupovat dárky na Vánoce, „abychom to nenechali na poslední chvíli“, a v srpnu se začínají objevovat v obchodech první kabáty a bundy…
V našich podmínkách je kladen velký důraz na výkon, jsme tlačeni rychlým tempem vpřed, neustále ve stresu. Všichni někam spěcháme.
V této uspěchané společnosti je někdy náročné sladit vlastní tempo s tempem přírody. Je to však to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. Jak se říká „spěchá se jen do hrobu“. Čerpejte z přírody, poslouchejte svoje tělo, slaďte svůj rytmus s rytmem naší země, ženy se svou přirozenou cykličností a uvidíte, možná se něco změní. 🙂
A také nezapomeňme, každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného. Zkoušejte, experimentujte a zase – poslouchejte, jak reaguje vaše tělo, i po mentální a psychické stránce.
Přeji nám všem co nejvědomější kontakt s přírodou a se sebou samými.